Legendy

MARIANO MARTÍN

Eto´o, Rivaldo, Kluivert, Ronado, Romário, Alcantara, Kubala - to je jen krátký seznam výjimečných střelců, kteří oblékali dres blaugranas. Na jednom z prvních míst bychom jistě museli zařadit střelce, který hrával v Barceloně ve 40. letech minulého století. Útočníka, který vytvořil nejeden barcelonský střelecký rekord, útočníka, kterého právem lze považovat za jednoho z nejlepších v historii katalánského velkoklubu - Mariano Martina.

 

FERRAN OLIVELLA

Během více jak stoleté historie působilo v barcelonském klubu mnoho vyjímečných ofenzivních hráčů. Jak by také ne, když součástí filozofie klubu bylo, je a bude hrát pro diváky a dávat co nejvíce gólů. Neměli bychom však zapomínat ani na hráče, kteří měli za úkol zabraňovat brankám soupeře. Jednou z nejvýraznějších postav defenzívy Barcelony na konci 50. a celá 60. léta minulého století byl Ferran Olivella.

 

LUIS FIGO

Jen málokterý fotbalista vzbuzuje tolik emocí. Přitom přechody hráčů mezi Barcelonou a Realem Madrid nejsou až tak výjimečné. Do katalánské metropole zamířili například Luis Enrique nebo Samuel Eto'o, do hlavního města Španělska Bernd Schuster či Michael Laudrup. Nicméně odchod žádného z nich nevyvolal tolik rozruchu, jak když Nou Camp opustil Luis Figo...
I přes to se ovšem portugalský žralok nesmazatelně zapsal do historie Barcelony, když svojí jedinečnou hrou a důležitými góly rozdával po pět let radost do srdcí fanoušků a klubu pomohl k zisku mnoha trofejí...

 

JOAQUIM RIFÉ

Barcelona je po celou svou historii známá využíváním svých odchovanců. Během uplynulých desetiletí se v klubu nesmazatelně zapsalo mnoho z nich. Nesmazatelně se do historie FC Barcelony zapsal i hráč, který v katalánském velkoklubu strávil 12 sezón a odehrál přes 500 utkání. Kapitán týmu, který ač začínal jako útočné křídlo, stal se jedním z nejlepších krajních obránců v historii klubu. Obránce, který po skončení kariéry vedl Barcu jako trenér a působil i v dalších funkcích - Joaquim "Quimet" Rifé.

 

RAMON TORRALBA 

počátcích minulého století zářili v drese barcelonského klubu osobnosti jako Josep Samitier, Paulino Alcantara či Carles Comamala, tedy hráči, na které se v dnešní době vzpomíná především díky jejich úžasným střeleckým bilancím a nebo se na ně již nevzpomíná vůbec. Jedním z těch méně známých, ale určitě ne méně slavných, je Ramon Torralba. Záložník, kterému byl jako prvnímu v historii klubu, uspořádán rozlučkový zápas.

 

GONZALVO III.

V historii barcelonského klubu oblékalo dres blauganas několik bratrských dvojic. Mezi nejznáměnší patří bratři De Boerové, těmi posledními jsou Dos Santosové. Nejpočetnější byl klan Gonzalvů, jmenovitě bratři Juli, Josep a Mariáno, kteří v Barce působili na přelomu 40. a 50. let minulého století. Nejslavnější z nich byl Mariano, nebo-li Gonzalvo III., kapitán Barcy de las Cinco Copas.

 

MIGUELI

Rok 1951 vypadal zpočátku naprosto fádně a nezajímavě. Posuďte sami: v lednu sice dobyly čínské jednotky Soul, v březnu byli v USA odsouzeni k smrti manželé Rosenbergovi za špionáž pro Sovětský svaz, v květnu se stal Tibet nedobrovolně součástí Číny, v září debutoval v Las Vegas Frank Sinatra, v říjnu se poprvé hrálo na Highbury za umělého osvětlení. No prostě rok jako každý jiný - nuda, nuda, nuda. Už to vypadalo, že zapadne do historie bez většího povšimnutí. Ale pak se to stalo. 19. prosince se narodil Tarzan...

 

CESAR RODRIGUEZ

Rok 1939 si lidé pamatují jako počátek Druhé světové války. Byl to ale také rok, kdy do FC Barcelony přišel Cesar Rodriguez. V dresu blaugranas za více jak stoletou historii nenastřílel v oficiálních zápasech nikdo tolik gólů jako právě Cesar a nikdy jiný se také tolikrát netrefil do sítě Realu Madrid. Nejen proto se právem řadí mezi barcelonské legendy.

 

EULOGIO MARTINEZ

Úspěšnost v zakončení je pro každého útočníka důležité kritérium. Gólovým zabijákem je širokou veřejností již po mnoho let považován Filippo Inzaghi, současný hráč AC Milan. Na přelomu 50. a 60. let minulého století hrával za FC Barcelonu střelec, o kterém se v době jeho největší slávy říkalo, že má úspěšnost v zakončení 101 %, byl jim nezapomenutelný Eulogio Martinez.

 

ESTANISLAU BASORA 

Stačily 3 góly v přátelském utkání do sítě Francie a hned ho již v jeho 23-letech znal celý svět. Katalánec Estanislau Basora byl důležitou postavou Barcy pěti pohárů, právem se řadí mezi legendy katalánského velkoklubu a jednoho z nejlepších křídel španělského fotbalu. Nesmazatelně se do historie zapsal na světovém šampionátu roku 1950.

 

ANTONIO RAMALLETS

Jedno fotbalové přísloví praví: "Vždy vyhrává tým a prohrává trenér." V Barceloně to platí jinak: "Vždy vyhrává tým a prohrává brankář." Snad v žádném jiném evropském velkoklubu se mezi fotbalovou veřejností nemluví o tradici nespolehlivých brankářů, jako právě v FC Barceloně. Ale i katalánský velkoklub má své brankářské hrdiny a jedním z nich je Antonio Ramallets.

 

RONALDO

Žádný jiný hráč se nestal legendou FC Barcelony díky jediné sezóně. Jen těžko bychom hledali hráče, který hrál za dva největší rivaly ve Španělsku i Itálii. Jeho kariéra je plná velkých úspěchů, ale i velkých pádů. Právem je považován za jednoho z nejlepších hráčů historie fotbalu a snad každý zná jeho přezdívku "El Fenomeno".

 

JOSÉ SAMITIER

Ve fotbalové historii nalezneme mnoho špičkových hráčů, které svět za jejich přínos plně neocenil nebo na ně postupem času jaksi zapomněl. To úplně tak není případ Josého Samitiera, ovšem i střípky jeho života často zůstaly jen mlhavou vzpomínkou. Zda za to mohou některé rozporuplné situace, těžko říci, každopádně Samitier je v Barceloně jedna z největších legend, druhý nejlepší střelec a zajímavý muž, jenž se výrazně podílel na utváření osudu katalánského klubu; přesto zavítal i do Madridu.

 

LUIS SUARÉZ MIRAMONTES

O každom výnimočnom človeku by sa mal natočiť film, aby ľudstvo mohlo neskôr iba siahnuť, vytiahnuť a vidieť.
Ticho! Kamera! Klapka – záber číslo jedna po prvýkrát. Detail tváre, mladej tváre, podľa ktorej však nemožno určiť presný vek. Nad hustým obočím sa krčí niekoľko vrások, pod ním čierny prísny pohľad, trochu mrazivý a trochu nedôverčivý. Vysoké čelo, vlasy ulízané dozadu, ostré kúty.

 

JOAN SAGERRA

Kdyby Vám někdo položil otázku: "Co si vybavíte, když se řekne Joan Segarra?", jak byste odpověděli? Zrovna dlouhý proslov by to nebyl, že? Ale s menší nápovědou to jistě bude lepší: v Barce hrál 15 let, nosil přezdívku el Gran Capitán, stal se součástí jednoho z nejúspěšnějších týmů klubové historie... "Byl vzorem, ke kterému jste mohli vzhlížet," řekl o něm bývalý spoluhráč Justo Tejada.